Mary Mallonová byla vynikající kuchařka a spolehlivá služebná. Irská emigrantka ve Spojených státech vystřídala osm zaměstnání a všude s ní byli spokojení. Že krátce po jejím odchodu vždy celá rodina onemocněla tyfem, si dlouho nikdo nespojil.
Kariéru kuchařky a bacilonosičky začala Mary Mallonová, později přezdívaná Tyfová Mary, roku 1900 v New Yorku. Několik týdnů po jejím příjezdu zde na tyfus zemřela pradlena. Mary odcestovala do Dark Harbor ve státu Maine – do dvou týdnů sedm členů rodiny z osmi leželo s tyfem.
Tyfus skvrnitý, který Mary Mallonová nevědomky šířila, je zánět tenkého střeva. Nemocný dostává prudkou horečku, projevuje se u něj zelenavý průjem a růžové flíčky na kůži. Tyfus má jednu specialitu – někteří pacienti jsou vůči němu imunní, ale přesto ho dokáží dlouhá léta, někdy i celý život, šířit po okolí. A právě to byl případ Tyfové Mary.
Narodila se v Irsku, byla prý docela pohledná, byť poněkud více kulatá, než bylo normou. Nikdy se nevdala, v práci se osvědčila samostatností, invencí i znalostmi. Tyfus by mohla šířit ještě pěknou řádku let, nebýt jednoho podezíravého biologa. Doktor George A. Soper zkoumal epidemii v Oyster Bay a všiml si, že kuchařka, která v rodině vařila, odešla neznámo kam. Lékař se vydal po jejích stopách – kam šlápl, tam našel tyfus. Trvalo mu téměř půl roku, než se mu ji podařilo najít. Doktor Soper byl sice chytrý lékař, ale se ženami to moc neuměl. Když Mary naznačil, že právě ona může za epidemii tyfu, rozhořčená kuchařka na něj zaútočila pomocí sekáčku.
Zadržet se ji podařilo, až když přijela policie. Mary byla umístěna do izolace a doktor Soper mezi tím zkoumal, jestli je mezi ní a tyfem opravdu nějaká souvislost. A opravdu – její zažívací trakt byl tyfových bacilů plný. Jednoduché řešení tehdy neexistovalo – aby Mary přestala tyfus šířit, musela by se podrobit odstranění žlučníku, anebo se vzdát práce kuchařky. Odmítla oboje, takže v izolaci zůstala ještě po další tři roky.
Pak slíbila, že už ke kuchařině ani nepřičichne a zbytek života se bude živit praním oblečení. Uvěřili j, ale samozřejmě lhala. Pod jménem paní Brownová vařila po dlouhých pět let v mnoha newyorských kuchyních, tyfus za ní postupoval, ale ona se stále nedokázala smířit s faktem, že ho způsobuje právě ona. Smutná pravda jí došla teprve ve Sloaneově nemocnici v New Yorku, kde kvůli ní zemřeli na tyfus dva pacienti.
Úřady potom rozhodly jasně – Mary Mallonová už nikdy nesmí z izolace. Ocitla se zpět v nemocnici Riverside, kde také zemřela. Zbytek života, který tam strávila, se snažila pomáhat nemocným.
Za celý život dokázala osobně nakazit 53 lidí, z toho tři zemřeli. Ale to jsou jen ti dokázaní – odhaduje se, že nakažených bylo ve skutečnosti ke dvěma tisícům…